Jako chlapec jsem snil o tom, že se stanu námořníkem, nakonec jsem se vyučil jako opravář parních lokomotiv. Od roku 1976 až do důchodu v roce 2006 jsem pracoval jako strojvedoucí. Nyní v zaslouženém odpočinku společně s mou manželkou Alenou se těšíme z šesti vnoučat, které vychovávají naše 4 dcery. Během svého života jsem měl několik lásek, které se mi nakonec podařilo spojit. Kreslit jsem začal již od školky a pokračoval jsem i na základní škole, kde jsem pokreslil kdejaký papír a sešit. Tyto sešity jsem si schovával a dnes jsem rád, že jsem je uchoval. Takto se mohu podívat, jak jsem kreslil ve 14letech.Kreslil jsem samé technické věci: rakety, vesmír, planety, lokomotivy a lodě. Původně po základní škole jsem se chtěl stát námořníkem, ale dorostový lékař mi to nedoporučil. A tak jsem dostal umístěnku do železničního učiliště v Chomutově, kde jsem se vyučil opravářem parních lokomotiv a později jsem se stal strojvedoucím. Přitom všem jsem kreslil a maloval. Mou tvorbu silně ovlivnilo bourání a pozvolný zánik mého rodného města Mostu. Okolo 30 let jsem začal malovat temperou a později přešel na olej. Ač nemám žádné umělecké vzdělaní musel jsem se k technice malování a používání barev propracovat sám. Během mého malování jsem měl ještě různá období: plechové, což obnášela výroba lokomotiv, moduritové období: výroba figur a hlav z moduritu. Ted už jen maluji. Na svých obrazech rád maluji oblohu s mraky a pod nimi domy, kostely, a různé věci v neobvyklých situacích, které bych v normálním životě nikdy nespatřil. Toto je můj svět a do něho rád utíkám, když mě chytne malování dalšího obrazu.